Léčebná osada u cesty Slobody v lesnatém prostředí jižního úbočí Slavkovského štítu.
V osadě se nachází archeologická lokalita. Odkryli zde starodávné opevněné sídliště na tzv. Žluté zdi ve výšce 1020 m. Dosud se nepodařilo zjistit komu patřilo a čemu sloužilo. Sklovitá troska, kterou zde našli, naznačuje, že lokalita byla osídlena na přelomu našeho letopočtu, když severní hornaté části Slovenska obýval lid púchovské kultury.
Osadu založili roku 1888 tři podnikavé zemědělské rodiny z Velkého Slavkova. Ze začátku měla charakter odpočinkového bodu na cestě mezi Smokovci a Štrbským Plesem a sloužila jako východisko do Velické doliny a okolí.
Pod vedením lékaře-klimatologa Michala Guhry (1873-1933), člena jedné ze zakladatelských rodin, se přeorientovala koncem 19. století na léčbu tuberkulózy, i když při Guhrově zájmu o turistiku a lyžování dávala nadále určité podmínky pro jejich pěstování. Sanatoria se postupně rozrostla, hlavně výstavbou nového traktu v roku 1925, a léčebný program se rozšířil i na Basedowovu chorobu a astmatické onemocnění.
Dnes patří zmodernizovaný ústav, jež nese jméno Jiřího Wolkra, do komplexu tatranských léčební tuberkulózy a respiračních chorob.
Na východním okraji osady postavili v roku 1912 bývalý soukromý penzion Tatranský domov, jež je dnes součástí polianské léčebny.
V Tatranské Poliance žil akademický malíř Andor Boruth (1873-1955), který byl především vynikající portrétista, ale také tatranský krajinář. Léčil se zde český básník Jiří Wolker (1900-1924) a tato skutečnost se odrazila také v jeho předsmrtné poezii. Místo básníkova oblíbeného posezení v přilehlém lesoparku označuje pomník s bustou, dílo V. Kýna z roku 1949.
